Návrh řešení HW verze 2.1
Postupem času se ukázalo to, co jsem tušil už na začátku. Moje nová ovládací jednotka nebude pouze náhrada za původní EPS-103. Satelitní příjem si vyžaduje ovládat mnohem víc zařízení, než jen dva motory pro nastavení azimutu a elevace. Nejprve jsem plánoval přidat ovládání jednoho servomotoru pro nastavení SKEW. Ale pak se začal projekt trochu rozrůstat.
Základem stále zůstává počítač Raspberry Pi. Já používám model 3 B. Starší RasPi nemají dostatečnou HW výbavu. O RasPi4 jsem zatím neuvažoval. Ale její použití bude jistě možné.
I zdroj zůstává stále stejný jako v HW verzi 1.0 nebo 2.0. Má dostatečný výkon a důležité ochrany před poškozením. Už druhý rok jej používám a osvědčil se.
Obr. 2 - Spínamý zdroj MeanWell LRS-75-24
Prvním novým prvkem ve srovnání s HW verzí 2.0 je ovládání malého stejnosměrného motorku s převodovkou. Našel jsem jej v tomto obchůdku www.dcmotory.cz a má zajímavé vlastnosti.
| Název: | PG320-24-264-BE |
| Napájecí napětí: | 24V= |
| Převodovka: | 1:264 |
| Ložiska: | kuličková, kovová |
| Snímač otáčení: | Hallova sonda 2x |
Motorek se zdá být ideální pro vytvoření systému natáčení celého LNB – nastavení SKEW. Jeho ovládání může být zcela shodné s ovládáním hlavních motorů EGIS. Tedy řízení otáček modulací PWM pomocí obvodu L6203. Ten je sice zbytečně silný, ale alespoň se nebude moc zahřívat. Zpětnou vazbu o pohybu dávají dvě Hallovy sondy.
Obr. 3 - Motor PG320-24-264-BE
Další novinkou je ovládání druhého servomotoru. Protože využití servomotorů je v satelitní technice poměrně rozšířené, mohou se dvě rozhraní pro servomotory hodit. V původní konstrukci HW.2.0 jsem uvažoval o použití modelářského motoru MG996R pro nastavení skew. Ale třeba Corotor Chaparral nebo Polarizer Hirschmann CSP 1210 C také používají servomotor.
Obr. 4 - Součásti ovládané servomotorem
Ukazuje se, že do budoucna by se mohl tento projekt dál rozšiřovat. Abych na to byl připravený, rozhodl jsem se vyvést některé sběrnice ze 40-pin konektoru RasPi na samostatné svorky. V případě zájmu bude možné snadno připojovat další periferie. Například čidla meteostanice. Majitele velkých parabol jistě zajímá, jak silně fouká v těsné blízkosti jejich paraboly a kterým směrem. Takových doplňků se jistě najde víc. A přenos těchto dat do RasPi by mohl být třeba modulem 433MHz připojeným na sběrnici SPI. Využití sběrnice I2C se také určitě najde.
Ale to už je opravdu vzdálená budoucnost. Tak se konečně pusťme do práce.