Úprava běžného LNB na přírubový
Třetí pozicí, na kterou jsem se vydal, byla 36.0°E. Z pohledu majitele velké paraboly není moc zajímavá. Signály ruských providerů pro moje stanoviště nejsou úplně slabé. V místě mého příjmu má kolega parabolu Gibertini 150 a přijímá ruské programy běžně se sílou signálu přes 10 dB. Proto jsem neočekával žádné potíže. Svazek nasměrovaný na střední Afriku mi připadal už příliš vzdálený a tak jsem o něm ani moc neuvažoval.
Většina přijímatelných transpondérů používá kruhovou polarizaci.Její příjem lze řešit dvěma způsoby. První možností je stávalící lineární LNB doplnit ve vlnovodu polarizační destičkou. Teorie amatérské výroby takové destičky je poměrně rozšířená. Doporučují se nejrůznější náhradní materiály od školních plastových pravítek až po plastové platební karty. Také u rozměrů a tvarů panuje nespočet různých variant. Existuje několik teoretických matematických postupů, podle kterých je možné se trochu zorientovat a propracovat se k optimálnímu tvaru polarizační destičky. Protože jsem se o toto téma zajímal už dříve, účastnil jsem se pokusů o příjem Tricoloru na parabolu o průměru 140 cm s amatérsky vyrobenou polarizační destičkou. Výsledky byly žalostné, proto jsem tuto cestu zamítl.
Druhou možností je koupit originální LNB pro kruhovou polarizaci. Je ale potřeba si dobře rozmyslet, co si vlastně chcete koupit. Vysílání na 36°E v kruhové polarizaci je totiž umístěno pouze nad frekvencí 11700 MHz. Lze tedy koupit jednopásmový LNB určený jen pro toto pásmo. Úzkopásmovost slibuje lepší parametry LNB. Ale pod tímto pásmem jsou další programy s lineární polarizací, které by nebylo možné přijímat. Já jsem se tedy rozhodl pro LNB s plným Ku pásmem. I zde je potřeba trochu přemýšlet, protože se dělají varianty dvoupásmové a univerzální. Ale pozor, ty univerzální jsou jen pro lineární polarizaci, takže je potřeba volit LNB dvoupásmový. Protože se navíc nejedná o LNB pro běžné evropské vysílání, mají nestandardní frekvence oscilátorů. Tím vzniká pro začátečníka celkem slušný zmatek. Předpokládal jsem, že v našich běžných satelitních e-shopech moc velký výběr nebude, proto jsem vyrazil na Ebay.
Nakonec jsem koupil typ Galaxy Innovations GI-131. Na první pohled vypadá jako běžný univerzální LNB. To bude asi tím, že i když jsem ho koupil v Rusku, jedná se o německý výrobek. Bohužel není přírubový, takže jsem nemohl použít feedhorn určený k mé parabole. Ale vzhledem k ceně LNB a rozměrům mého talíře jsem jsem to neřešil.
Brzy se ukázalo, že to byla zásadní chyba. S tímto LNB a parabolou 270 cm jsem měl signál horší, než jaký byl na parabole Gibertini 150 s LNB GI-121. Chvíli jsem hledal příčinu v nastavení přijímače, protože jsem s kruhovou polarizací dosud neměl žádné zkušenosti. Nic zásadního jsem ale nenašel. A tak jsem se začal přiklánět k názoru, že za slabý signál může nevhodný feedhorn uvnitř LNB.
Protože jsem netušil, jestli tento typ LNB vůbec nějaký propracovanější feedhorn obsahuje, pustil jsem se do jeho rozebrání. Protože celý kryt je plastový a já jsem jej nechtěl zničit, bylo potřeba použít jednoduchou fintu. Krycí plasty jsou citlivé na teplo. Po zahřátí změknou a dají se tvarovat, aniž by popraskaly. Začal jsem u zeleného víčka. V hrnci jsem přivedl k varu vodu a do ní jsem konec LNB s víčkem na dvě minuty ponořil. Pak už bylo možné pod víčko vsunout šroubovák a opatrně je sundat. Pod víčkem se ukázal kovový feedhorn a těsnící gumový kroužek. Zbytek krytu už byl zaklapnutý za klasické packy, takže ho nebylo potřeba ani ohřívat. Pomocí nože bylo možné packy naklonit a kryt odstranit.
Obr. 5 - Pohled na původní feedhorn
Obnažený LNB ukazuje, že pod plastovýn krytem se feedhorn skutečně nachází. Bohužel z rozměrů zatím neumím zjistit jaké má parametry. Docela mě překvapilo, že LNB obsahuje depolarizační destičku. Očekával jsem spíš originální anténku na kruhovou polarizaci. Tento LNB dokazuje, že když se to umí, depolarizační destička funguje tak jak má. Porovnal jsem feedhorn s mým originálem PO-40 a rozdíly ve fyzických rozměrech jsou zásadní. Proto jsem začal přemýšlet o tom, jak LNB upravit na přírubovou verzi.
Obr. 6 - Odříznutý původní feedhorn
Po chvíli přemýšlení šly veškeré ohledy k původní konstrukci LNB stranou a já se pustil do experimentování. Jako první krok jsem se rozhodl oddělit původní feedhorn od vlnovodu. Správně by se to mělo udělat na soustruhu, aby rovina řezu byla kolmá k ose vlnovodu. Ten jsem ale neměl k dispozici. Upnul jsem tedy vlnovod do velkého svěráku tak, aby okraj feedhornu byl co nejvíce rovnoběžný s čelistmi svěráku. No a pak jsem pilkou na železo pěkně po čelistech svěráku feedhorn odřízl.
Obr. 7 - Plastový upevňovací mezikroužek
Jako druhý krok jsem si nechal na 3D tiskárně z materiálu ABS vytisknout upevňovací mezikroužek. Ukázalo se, že 3D tisk není dostatečně přesný, takže jsem musel středový otvor trochu ručně poopravit pilníkem. Do čtyř otvorů jsem vyřízl závit M4 a zkontroloval, jestli do drážky sedí gumový těsnící kroužek LNB. Původně jsem chtěl mezikruží na vlnovod připevnit vteřinovým lepidlem. Protože jsem ale středový otvor zvětšoval pilováním, podařilo se mi trefit takový rozměr, že jsem mezikroužek narazil na vlnovod tak těsně, že drží i bez lepidla.
Obr. 8 - Mezikruží nasazené na vlnovod LNB
Mezikruží má tloušťku pouhých 8 mm. Trochu jsem si dělal obavy, jestli se podaří nastavit styčnou plochu mezikruží kolmo na osu vlnovodu. Díky těsnému nalisování plastu na vlnovod se okraj mezikruží podařilo umístit přesně na řez vlnovodu, takže odchylka se už příliš nezměnila. Pak se ukázalo, že depolarizační destička bude asi 20 mm zasahovat do vlnovodu nově připevněného feedhornu. Bylo ji potřeba v přesahující části o 2 mm zůžit, aby se do nového vlnovodu o průměru 18 mm vešla.
Obr. 9 - Pohled na sestavu LNB s feedhornem PO-40
Pak jsem už upravený LNB přišrouboval k feedhornu PO-40. Celková sestava se mi vzhledově líbila. O její funkčnosti jsem ale nebyl příliš přesvědčen. Nejvíc mi dělalo starosti, jestli je původní vlnovod dostatečně přesně přitisknut k vlnovodu PO-40. Tušil jsem, že případné škvíry by mohly páchat neplechu. Proto jsem tento vynález šel honem otestovat do ostrého provozu.
Obr. 10 - Další pohled na sestavu
Pro porovnání jsem si opatřil data ze sestavy Gibertiny150 x GI-121 a Laminas 2700 x GM-101 bez úprav. K tomu jsem přidal údaje z kombinace Laminas 2700 x upravený GI-131. Samozřejmě, že Gibertiny je téměř na stejném stanovišti jako moje Laminas. Vzdálenost mezi parabolami je vzdušnou čarou přibližně 540 m. Dobrou zprávou je, že nově vzniklá sestava funguje. To znamená, že signál z feedhornu PO-40 se dostane až na anténku LNB a ten je schopen tento signál zpracovat. Špatnou zprávou je, že takto funguje pouze levotočivá polarizace. Pravotočivá polarizace má sílu signálu kolem 5 procent a je zcela nepoužitelná. Dalo by se předpokládat, že jsem LNB poškodil mým nešetrným zacházením. Ale pravdou je, že s touto polarizací byly problémy už předtím - naskakovala jen občas. Tehdy jsem to přičítal právě nevhodnému feedhornu. Ale kdo ví... A teď už přehledová tabulka s naměřenými hodnotami.
Transpondér |
Offset parabola Gibertini 1500 |
Offset parabola Laminas 2700 |
|
LNB GI-121 [%] |
LNB GM-101 originál [%] |
LNB GI-131 + PO-40 [%] |
|
16.2.2022 zamračeno |
12.2.2022 | 16.2.2022 poprchává |
|
11727 / L / 8PSK | 75 | 69 | 91 |
11747 / R / 8PSK | 93 | 65 | 0 ÷ 5 |
11766 / L / 8PSK | 75 | 60 | 90 |
11785 / R / 8PSK | 79 | 52 | 0 ÷ 5 |
11804 / L / 8PSK | 78 | 66 | 96 |
11823 / R / 8PSK | 77 | 53 | 0 ÷ 5 |
11843 / L / 8PSK | 75 | 65 | 91 |
11862 / R / 8PSK | 76 | 54 | 0 ÷ 5 |
11881 / L / 8PSK | 78 | 68 | 87 |
11900 / R / 8PSK | 77 | 56 | 0 ÷ 5 |
11919 / L / 8PSK | 79 | 68 | 82 |
11938 / R / 8PSK | 76 | 56 | 0 ÷ 5 |
11958 / L / 8PSK | 78 | 69 | 77 |
11977 / R / 8PSK | 76 | 57 | 0 ÷ 5 |
11996 / L / 8PSK | 78 | 72 | 74 |
12015 / R / 8PSK | 74 | 61 | 0 ÷ 5 |
12034 / L / 8PSK | 80 | 74 | 72 |
12054 / R / 8PSK | 70 | 0 | 0 ÷ 5 |
12073 / L / 8PSK | 85 | 85 | 88 |
12111 / L / 8PSK | 81 | 93 | 96 |
12149 / L / 8PSK | 72 | 87 | 87 |
12174 / L / QPSK | 70 | 76 | 84 |
12190 / L / 8PSK | 74 | 89 | 92 |
12226 / L / QPSK | 87 | 99 | 99 |
12265 / L / QPSK | 81 | 90 | 86 |
12284 / R / 8PS | 75 | 77 | 0 ÷ 5 |
12303 / L / 8PSK | 74 | 80 | 73 |
12322 / R / 8PSK | 76 | 77 | 0 ÷ 5 |
12341 / L / QPSK | 82 | 84 | 76 |
12360 / R / 8PSK | 79 | 79 | 0 ÷ 5 |
12380 / L / 8PSK | 75 | 82 | 73 |
12399 / R / 8PSK | 75 | 72 | 0 ÷ 5 |
12418 / L / 8PSK | 77 | 79 | 71 |
12437 / R / 8PSK | 78 | 72 | 0 ÷ 5 |
12456 / L / 8PSK | 75 | 78 | 74 |
12476 / R / 8PSK | 75 | 72 | 0 ÷ 5 |
Z uvedených údajů vyplývá, že výsledek je více než rozporuplný. Na nižších frekvencích je sice signál silnější, než z neupraveného LNB GM-101, na vyšších frekvencích je ale stejný nebo i horší. V každém případě lze s parabolou Gibertiny150 dosáhnout srovnatelných výsledků. A to je určitě špatně. Já jsem očekával sílu signálu všech transpondérů na maximu. Otázkou je, jestli hledat příčinu neúspěchu pouze v provedené úpravě, nebo se projevil ještě nějaký jiný problém. Za pozornost stojí frekvence 12054 / R / 8PSK, kde jsem měl i s neupravovaným LNB sílu signálu 0. Což je dost zvláštní. Nějaká parazitní rezonance, stojaté vlnění? Asi bude potřeba situaci řádně v klidu promyslet. A určitě se poradit s někým zkušenějším. :-)